Stryd jako sporttester? Potřebujeme vůbec sportovní hodinky?

Stryd jako samostatný sporttester? Potřebujeme vůbec sportovní hodinky?

Někdo již o Strydu slyšel, někdo ne. V běžeckých komunitách se vedou bouřlivé diskuse o tom, zda má trénink s watty smysl ... ale co lidé, kteří vůbec netuší která bije a s během teprve začínají? Chtějí mít základní přehled o tom, jak sportují a bojí se začátečnických strašáků jako přetrénování, únavové zlomeniny, došlap, tempo, technika ... a celkem často ještě ani neví, zda vůbec a případně jaký sporttester koupit.

Článek je psaný začátečníkům friendly jazykem. Ostříleným mazákům běhajícím s watty se omlouvám, ale tento první článek je věnován přiblížení Strydu i laické veřejnosti a seznámení s tím, že zdravý běh a trénink není žádná věda, které by bylo třeba se bát.

Co kdybych vám řekl, že sporttester kupovat nemáte a stačí vám mobilní telefon s malým doplňkem, jehož cena je zlomek nejlepších sporttesterů? To mě běžci asi ukamenují přece se musí běhat se Suunto 9, Polar Vantage V nebo Garmin FR 945. Jenže ... nemusí.

Pro někoho, kdo nehodlá sledovat složitější tréninkové kombinace s plaváním, kolem, během a silovým tréninkem v jednom zařízení opravdu dostačí Stryd s mobilním telefonem.

Co je vlastně Stryd?

Stryd je asi jediné zařízení, které dokáže v téměř jakémkoliv prostředí (asfalt, trail, běžecký pás, sníh, bláto, ...) sledovat běžecký styl, výkon, tempo a vzdálenost na úrovni blížící se měřením v laboratoři  a dokáže vám pomoci řídit trénink tak, aby jeho přínos byl co nejefektivnější a zároveň vás bude brzdit v případě vysokého zatížení a pomůže vyvarovat se běžeckým zraněním z únavy a přetížení. To je v kostce Stryd ... hm, asi to není moc srozumitelné, že? Tak čtěte dál.

Stryd je zařízení, jehož poslední dvě verze (Stryd Everest a Stryd Wind Everest je starší a vyprodává se) se připevňují na botu na tkaničky, nebo jiné zapínání, a je zde upevněno jako jakýkoliv nožní snímač (foot pod). Tím ale podobnost se základními (hloupými foot pody končí).

Stryd je totiž trochu chytřejší. Má vlastní operační systém, vlastní paměť na uložení dat o pohybu, vlastní hodiny (časovač), a verze Stryd Wind započítává do tréninku i sílu protivětru.

Jak si to ale představit lépe? Stryd jako takový nemá displej ... je to taková věc, co se připevní na botu v oblasti nártu pomocí klipu na tkaničkách. Je to rychlejší než si nasadit hodinky. Stryd je voděodolný a nemusíte se bát že jej utopíte.

Stryd dokáže pracovat samostatně a synchronizovat data později, anebo jej můžete mít propojen v reálném čase se Stryd aplikací v mobilu a používat mobil pro sledování tempa a vedení tréninku v reálném čase.

Je nebo není potřeba hodinek?

A teď - na začátku jsem napsal, že Stryd je všemocný lék proti běžeckým nešvarům, přetrénování atd. Z pohledu začátečníka nemá Stryd moc velkou cenu co se optimalizace běžecké techniky týká. Začátečník bude sledovat spíše tempo, čas, vzdálenost - klasické chybky začínajících - a důležité informace, které si každý zprvu stanoví jako "velmi podstatné".

Nicméně Stryd na pozadí udělá i jiné věci - pár dnů se během tréninků sbírají data o vaší výkonnosti a na serverech Stryd Powercenter se vymodeluje váš výkonostní profil. Po několika dnech běhání vám začne mobilní aplikace ukazovat, jaké jsou vaše doporučené výkonostní zóny (je to vlastně síla, jakou máte dávát do běhu při tréninku) a hlavně, Stryd Powercenter vyhodnocuje po každém tréninku objektivní zatížení (kumulovanou zátěž) ... pro začátečníky je nejpodstatnější vědět, že je zde určitá škála, ve které když půjdou do extrému, hrozí jim přetížení a pak i úraz - v lepším případě jen bolesti. A ... nebojte - opravdu to funguje.

Jsem začátečník - jak se Strydem pracovat?

Až o něco níže si popíšeme jak Stryd začít používat po vybalení, ale teď hlavně - jak s ním pracovat a vysvětlím, proč je Stryd reálnou a plnohodnotnou alternativou pokročilého sporttesteru a jak jej využije i začátečník - protože pokročilí běžci jej využívají ještě více a odborněji a ne každý jejich hantýrce rozumí.

Takže ... po zprovovznění a nasazení Strydu na botu s ním začneme nějak sportovat ... nemusíte se nijak trápit jak na Stryd nebo jak s ním běhat ... prostě běhejte ... 3-10 dní by mělo trvat Strydu a power centre, než vás trochu pozná a stanoví vám první výkonostní zóny. Pro to je potřeba si jen tak běhat, ale i zkusit 1- 2 běhy, kde si opravdu hrábnete. Případně lze udělat i speciální řízený test podle mobilní aplikace Stryd, která se principiálně podobá zátěžovému testu v laboratoři. Nicméně začátečníci s tímto mohou mít problém a doporučil bych jej udělat až po pár měsících po začátku běžecké kariéry. Kdo běhá již nějaký ten pátek, tak zde naopak tento test doporučuji.

Co vám Stryd neukáže?

Stryd nemá v sobě GPS modul, takže určitě nečekejte záznam trasy na mapě, kudy jste běželi (pokud nepoužijete aplikaci v mobilu). Nemá displej, takže neukáže čas, ani tempo. A to je asi vše podstatné. Pakliže použijete ale Stryd aplikaci, bude použita GPS mobilního telefonu, takž získáte i své oblíbené mapky.

Co Stryd ukáže a jak to je přesné

Základní nastavení Strydu je rychlé (ukážeme si později) a kalibrace není ve většině případů tak podstatná a potřebná. Stryd má v sobě relativně velké množství senzorů a dokáže určit:

• Tempo
• Vzdálenost
• Převýšení
• Sílu protivětru
• Výkon (ve wattech), kterým právě běžíte
• Další metriky, které souvisí s efektivitou běhu (bude rozebráno v dalším článku)

Pro začátečníka je celkem podstatné to, že Stryd dokáže v kombinaci s mobilem (na mobilu je zobrazuje) podávat aktuální přesné informace o tempu, vzdálenosti, čase a úsilí (měřeno ve wattech) jak zrovna běžíte. Nepotřebujete hodinky. Tyto hodnoty mají více jak 95% přesnost pro většinu populace je to pak přes 98% přesnost.

Nebudete tomu věřit (nikdo nevěří), ale Stryd a obecně footpody (senzory na nohu) jsou vždy přesnější co se aktuálního tempa a vzdálenosti týká. Zatímco u satelitních systémů vám hodinky nebo mobil mohou ukázat u stejných tratí v různé dny různé hodnoty jak aktuálního tempa, tak vzdálenosti footpody, respektive Stryd, ukáží vždy téměř totožné hodnoty.

A co tep? Všichni mi tvrdí, že mám běhat na tepy?

... ano, běhat na tepy je pro začátečníka dost podstatné je to základní metoda pro určení intenzity běhu ... ale je zde to zapeklité ALE. Tepy reagují právě na zátěž, jak běžíme. Tepy stoupají a klesají v závislosti na tom, jakou intenzitou běžíme. A ... jsme u toho měřením tepů měříme defacto jen důsledek toho, jakou máme fyzickou aktivitu ... nicméně stejně tak můžeme měřit zdroj (příčinu) a Stryd s měřením výkonu ve wattech je nejblíže tomuto zdroji (jinak řečeno to, jak silně zabíráme, se odráží v tom, jak pak stoupá nebo klesá tepová frekvence, ale to je až reakce organizmu s určitou prodlevou měření intenzity u zdroje podá okamžitou zpětnou vazbu).

Tepy mohou být někdy zapeklitou veličinou ... na tepy má vliv i teplo, zima, měnící se tlak a další ... pro tepy je třeba absolvovat zátěžový test anebo specifický trénink, kde navodíme extrémní zátěž, abychom přišli na maximální tepovou frekvenci. A už jsme u toho jste začátečník? A zní vám toto jako něco, co nechcete řešit? Jo, tak jste jako většina lidí, co si chce jen zaběhat ... Se Strydem toto ale opravdu řešit nemusíte. Běžecký wattmetr a systémy zpracovávající data na serverech Power Central mají celkem dobré a přesné metody pro stanovení výkonostních zón i bez laboratorních vyšetření. Dokonce stačí opravdu jen běhat. Párkrát volně, párkrát to napálíte a trochu se dopálíte a všudypřítomný japonský kolega Onoseto nějak spočítá vaše mezní hodnoty a výkonostní zóny.

Běhání na watty se paradoxně i bez jejich hlubších znalostí může stát pro začátečníka příjemnější než běh na tepy, a to včetně zátěžového testu.

Jak začít se Strydem?

Viděl jsem na internetu v diskusích obrázky od lidí, co hrdě fotili krabičku se Strdem a ptali se co teď? No ... teď samozřejme a) přečíst rychlý manuál b) nainstalovat do mobilu aplikaci Stryd (jak pro IOS, tak pro Android) c) přečíst si tento článek.

Počítám, že po přečtení textu výše už asi rozumíte zda by vám Stryd pomohl anebo mohl případně nahradit sporttester s větším přínosem k vašemu rozvoji v běhu.

Takže. Stryd je balen v malé krabičce, kde najdete u modelu Wind 2 klipy na tkaničku u boty (černý, oranžový) a nabíjecí kolébku.

Nejrychlejší postup ke zprovoznění Strydu je:

1. Stáhnout aplikaci Stryd (IOS nebo Android)
2. Spustit aplikaci Stryd a vytvořit si účet + přihlásit se
3. Napojit Stryd na vteřinku do napájecí kolébky a pustit do něj přes USB na chvíli proud (tím se zapne a aktivuje pro přepravu bývá Stryd vypnut/uspán, aby nesbíral data například z průběhu jízdy dodávkou)
4. V aplikaci Stryd, v poslední záložce (Nastavení) zvolte párování a odpojte Stryd od nabíjecí kolébky
5. Spárujete Stryd a je to
6. Pro jistotu klikněte na nově spárovaný Stryd po zařízeními a zvolte Firmware Update
7. Pokud je k dispozici nový firmware, provede se update zařízení
8. V nastavení Strydu ještě aktualizujte hodnoty výšky a váhy

 Teď máte nastavené vše, co je třeba.

Po připevnění Strydu na tkaničku (tlustším koncem k holeni, užším ke špičce boty) máte dvě možnosti. Buďto běh na volno bez mobilu anebo s mobilem.

Volný běh je jednoduchý. Vyražte a .. je hotovo. Po tréninku sundejte botky a v dosahu senzoru zapněte aplikaci Stryd. Na první straně zvolte ikonu vpravo nahoře a z nového menu zvolte Sync Stryd. Do aplikace se synhronizují všechny doposud nesynchronizované běhy.

Pak je zde další možnost běh s mobilem. Ta má ještě další možnosit běh venku a běh indoor. V případě venkovního běhu je zde navíc aktivní GPS modul mobilního telefonu.

Po aktivitě s mobilním telefonem již není třeba Stryd opětovně synchrozinovat data jsou uložena po ukončení aktivity. Aktivita se pak uloží do seznamu aktivit a to jako přehledný feed v kalendáři. Co je ale důležitejší je první záložka v aplikaci Stryd.

Přehledy, vývoj kondice, objektivní zatížení

Jste začátečník a slova v tomto nadpisu vám již evokují něco složitého? Jo, správně. Ale ... na první záložce aplikace Stryd máte možnost zkouknout nějaké grafy. Jak je číst a jak jim rozumět není asi úkolem tohoto článku, který je zaměřen na začátečníky. Pro vás je důležité sjet na této stránce v aplikaci o trochu níže.

To, zda se zlepšujete bude zobrazeno v průběhu času na automaticky kalkulované hodnotě Critical Power zjednodušeně stoupáto, jste lepší, klesá to, je to horší. Tréninkové principy nejsou primárně součástí tohoto článku, ale pamatujte, že někdy znamená méně více.

Prevence zranění je to, co bych vyzdvihl pro začátečníky primárně. Stryd platforma dokáže vyhodnotit jak se vaše tělo a svaly adaptují na aktivitu a jak tělu nakládáte a jak regenerujete. To je prezentováno  v jednom jediném čísle uprostřed barevného tachometru pod kolonkou Running Stress Balance. Myslím, že popisovat to, že když jste úplně vpravo ve světlých hodnotách, asi se flákáte a pokud jste ve fialových, tak dřete moc.

Zde bych zmínil čím víc fialové, tím víc musíte dbát na regeneraci, jídlo, pití, protahování. Ve filaové zóně se blížíte s tělem ke kritickým hodnotám týdenní zátěže a může se stát, že začnou bolet klouby, svaly anebo se vám přihodí jiný úraz. Je dobré sledovat potom velmi pozorně, co se děje s vaším tělem a dát zavčasu jeden den volna. Za ten den, dva vám totiž neuteče nic, ale ten den volna vás může zachránit před několikatýdenním výpadkem kvůli přetížení.

Lze to dělat jednodušeji? Sofistikovaněji? Umí Stryd pracovat s mým sporttesterem?

Ano, ano, ano, ano ... lze, umí. Ale ... je to na samostatný velmi obsáhlý článek. Pro vás je důležité vědět, že Stryd spolupracuje se všemy hlavními značkami sporttesterů (Garmin, Polar, Suunto a dokonce i Apple). Jak je nastavit a jak stáhnout data si ale opravdu musíme říci v jiném článku, jelikož tento je zaměřen opravdu na začátečníky a znovu opakuji představení Strydu jako plnohodnotnou alternativu k sporttesteru s tím, že dokáže podávat veškerá data, co potřebujete.

Souhrn

Stryd je velmi zajímavé zařízení s celkem slibnou budoucností. Jediná jeho nevýhoda je, že se o něm málo mluví a začátečníci se ho možná bojí. Navíc je drahý ... ale já musím oponovat. Není drahý. Jak to? Chápu, že vysolit ranec za něco, co ani nemůžete nosit na ruce a navíc to nemá displej, to se nechce kdekomu. Nicméně pokud jste četli pozorně celý text, určitě již víte, že tahle malá věc na botu vám může přinést víc užitku za méně peněz, než dokonalý sporttester, který nemusíte umět používat a budete mít na ruce jen drahý záznamník běžecké trasy.

Princip práce a technologie Strydu není nic nového, abychom se toho báli a museli čekat, zda se to ujme. Stryd pracuje s principy a znalostmi, které tu jsou desetiletí a jsou vědecky prokázány stovkami studií. Jen se Stryd snaží celkem úspěšně přinést málo dostupné podmínky laboratorního měření běžným uživatelům, běžcům a ... aplikuje vědecké poznání v praxi. Což je přesně to, jak má vědy fungovat. Univerzity mají velké laborky, testují, testují a testují. Přijdou na nové věci, ověří je a ... nikdo z toho nic nemá. Pak přijde technologie, která vezme to podstatné, co je třeba, vměstná laboratoř do malé pecky, kterou připnete na botu a z desítky let dlouhých výzkumů a testování mohou profitovat doslova všichni.

Trénink s watty - odprostit se od tempa a vzdálenosti základy

Celkem často se setkávám ve skupinách diskutujících o tréninku se Strydem s dogmatem tempo, vzdálenost nesedí - mám s tím velký problém. Pojďme si dnes trochu zopáknout, proč to opravdu problém není a proč děláme z komára velblouda.

Primárně bychom si měli říci, že doposud jsme běhali - nebo většina - s GPS sport testery, kde GPS nebyla vždy nejpřesnější (nebudeme polemizovat, ale prakticky a fakticky - GPS má dle vlastní specifikace odchylku, takže nepřesnosti tam jsou a s rostoucí vzdáleností, měnícím se tempem a úbytkem signálu pod stromy nebo ve městech nebo úzkých údolích se na ni spolehnout moc nedá - co do tempa a vzdálenosti). Sportovci, co chtějí efektivněji trénovat a seriozně zlepšovat své výkony to občas berou hákem a rovnou zezačátku koupí například i Stryd. Narazil jsem ale na jednu zajímavou diskusi, která dala za vznik dnešnímu článku.

Obsahem dnešního čtení bude:

• Základní info, jak Stryd pracuje - o wattech obecně
• Konfigurace Strydu
• Kalibrace hodinek
• Kalibrace footpodu
• Proč se nemám soustředit na tempo a vzdálenost?

Jak Stryd pracuje?

Stryd jsme si představili  o pár odstavců výše. Tím asi tušíme, o co se jedná. Ale jak Stryd pracuje? Velmi zjednodušeně je to krabička, která má v sobě elektroniku se senzory (čidly), která dokáží změřit a spočítat velké množství dat a předat je dále jako informace. Každopádně - to, co ukazují hodinky je až druhotná informace? Co to znamená?

Stryd měří jisté veličiny - jak se počítá výkon je základní učivo ze školy a je to vlastně základní kámen toho, co se Stryd snaží změřit a spočítat. Jenže každý má jiný pohybový vzorec a z minimálních pohybů a jejich pohybových vzorců a sil (rychlostí), kterými se pohybuje při aktivitě,  se Stryd snaží extrahovat data a spočítat informace, které reprezentuje na displeji hodinek a ... zároveň paralelně ukládá data pro přenos do Power Center - co znamená paralelně si vysvětlíme dále v textu.

Velmi dobrý a "podrobně-základní" článek o tom, co Stryd měří a jaký to má význam v angličtině je od Steva Palladina  přímo na stránkách výrobce.

Pokud jste tohle vysvětlení přečetli, zjistíte, že výkon je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství práce vykonané za jednotku času. Jak je vidět, a to bych zdůraznil - nikde není ani slovo o rychlosti, tempu nebo vzdálenosti. To je velmi důležité pochopit.

V diskusích na internetu se totiž lidé ptají na kalibraci Strydu a myslí si, že pokud mají špatný kalibrační faktor pro tempo a vzdálenost,  tak Stryd přeci nemůže podávat správné informace o výkonu. A to není pravda (podává pouze špatné informace o tempu a vzdálenosti), což si vysvětlíme opět níže.

Takže. Stryd má senzory schopné dodat data procesoru, který je schopen pomocí komplexních výpočtů podat  informace o tom, kolik práce vaše noha (nohy) udělaly. Ale bez ohledu na to, jak daleko doběhnete a ... zde je to podstatné ALE. Znovu tedy - Stryd nám dá přesné údaje o výkonu - práci za určitý čas, ale ... to neznamená, že je ta práce efektivní. Efektivita běhu závisí na běžeckém stylu, formě - když někdo při běhu skáče do vejšky jak klokan, dává pravděpodobně veští výkon, než Kilian, ale zároveň jej promrhá neefektivním směřováním pohybu - moc do výšky a bůhví jak, takže než někdo dohopsá ke startovní bráně na závodě, Kilian s jeho efektivitou a spořivým během už bude na prvním checkopointu.

Jinak řečeno - výkon a tempo, respektive vzdálenost spolu přímo nesouvisí. Je tu sice jistá provázanost, ale ta je druhotná - tempo a vzdálenost souvisí s výkonem až po tom, co do vzorce započteme i efektivitu běhu ...

Co tedy měříme? Konfigurace Strydu.

Stryd sám o sobě měří přesně opravdu jen výkon - tedy práci a čas (v základu - jinak měří i další veličiny). Pro toto měření je důležitá primárně konfigurace Strydu v mobilní aplikaci Stryd, kde se musí nastavit váha a výška běžce. Jak vidíte, není podstatné, jaký je kalibrační faktor.

Po tomto nastavení se Stryd synchornizuje a konfigurace Strydu je hotova - není třeba nic více. O tom, jak nastavit hodinky podrobně bude extra článek, ale nyní podstatná věc.

Kalibrace hodinek

Divné, že dávám slovo kalibrace do úvozovek? Ano, jelikož se jedná JEN o kalibraci hodinek - ne Strydu. Konkrétně u Garminu je v nastavení spárovaného PODu možnost nastavit, kdy se bere z podu rychlost, kdy vzdálenost a ... jaký kalibrační faktor se má použít. U Polaru je pak v nastavení samotné aktivity před jejím spuštěním možnost volit kalibrační faktor Strydu (ale pouze, pokud je připojen - ne, pokud není načten) - nicméně tempo i vzdálenost je brána ze Strydu konkrétně u Polar Grit X automaticky místo dat z GPS.

Takže - pro jistotu vysvětlím od začátku. Garmin a jakékoliv hodinky nemají s výpočtem wattů, které pochází ze Strydu společného nic kromě zobrazení hodnoty na displeji a jejího zápisu do FIT souboru - čili watty, které vám dodá Stryd se v žádných hodinkách nemodifikují, ale hodinky s nimi pracují jako s finální hodnotou dodanou senzorem Stryd.

Naproti tomu - tempo a rychlost, které nesouvisí s výkonem (rozuměj watty), nemusí vždy sedět s realitou a data, která dodává Stryd jsou přepočtena oním kalibračním faktorem.

Jinak řečeno - Stryd dodává do hodinek následující druhy dat:

1. Data spjatá s výkonem, a efektivitou běhu, která hodinky nepřepočítávají, ale jen zobrazují a zaznamenávají
2. Data o tempu (nebo rychlosti) a vzdálenosti, která hodinky mohou přejmout jaká jsou anebo je mohou přepočítat na základě kalibrace

Co je ale velmi podstatné - i přesto, že by Stryd měl v hodinkách případně velmi špatný kalibrační faktor, data o wattech (výkonu, který vydáte) jsou správná?

Jak se to dá dokázat? 

Zkuste si dát doma Stryd na botu a běhejte na místě. Neuběhnete ani metr, nepoběžíte přeci žádným tempem, když běžíte na místě, ale přesto - jste nějak velcí a těžcí a tak musíte podat určitou námahu (výkon), abyste hýbali nohama ... a přestože se za hodinu nepohnete z místa, podáte výkon, že z vás za tu hodinu bude lejt. Stejně tak se dá použít ekvivalent wattmetru na kole - umí měřit výkon (sílu, kterou šlapete do pedálů), ale to neznamená, že máte informace o rychlosti nebo vzdálenosti kterou ujedete - máte v obou případech pouze informaci o tom, jakou práci vykonáváte v určitém čase. Zpětně tedy lze velmi jednoduše říct, že jakákoliv kalibrace Strydu jako footpodu v hodinkách, nemá žádný vliv na přesnost dat o wattech.

Teď tedy víme, že Stryd dodává dva druhy dat - jedna hotová data, která hodinky nemodifikují (=watty) a druhá data, která naopak hodinky mají možnost ovlivnit - to jsou data o tempu a vzdálenosti.

Stryd již za dlouhou existenci prokázal, že watty a další metriky, které podává, jsou dost přesné na podmínky, ve kterých se používá (nelaboratorní).

Jak a proč zajistit přesnost footpodu? A proč kalibrovat?

Footpod je sekundární funkce Strydu (primární je wattmetr), ale je to dobrá věc pro běh v místech, kde je slabý signál. Velmi přesně dokáže určit aktuální tempo a vzdálenost. Dokonce přesněji, než GPS. Některé hodinky mají problém s aktuálním tempem. Je to dáno technologií a nedá se říci, že tyto hodiny jsou lepší než tamty už jen z principu, že všichni hlavní výrobci hodinek používají stejné čipsety - momentálně od Sony. Je to tedy otázkou napájení, které je zkrouhnuto na minimum, aby výrobci dokázali mít nejdelší výdrž, ale zároveň je napájení kritické pro přesnost měření signálu GPS (vstupní data) a přesnost výpočtů. Čtení GPS dat ze vstupu nemusí vždy rozlišit správně šum od správných dat právě díky nízké hladině napájení, která zajišťuje delší výdrž, ale horší podmínky pro zpracování signálu.

příklad moderního sporttesteru a toho, jak někdy může GPS uletět

Footpod je tedy elegantní řešení a ano, vracíme se zpět na stromy do dob footpodů. Jenže GPS je přeci nejlepší, je to nejvíc - vždyť GPS hodinky jsou nejdražší ... ale opravdu? Ne tak zcela - GPS již dle specifikace má ve standardu jistou odchylku.

Naproti tomu jakýkoliv footpod, pokud je kvalitnější a Stryd patří mezi TOP - neřku-li že je nejlepší, dodává data konzistetně a technologie senzorů je již tak pokročilá, že správně zaklibrovaný Stryd dokáže být na metr přesný i při maratonu, nebo dokonce ultra závodě. Závisí to samozřejmě na trati, takže pokud jste orienťák, který se občas protahuje křovím, kde se spíš šoupe nohama než normálně chodí natož běhá, tak tam jistá odchylka bude také (a je otázka, zda v takovém křoví neulítne ani GPS o 100-200 metrů tam a zpět).

Paradoxně déle v praxi používaná technologie krokoměru je stále přesnější než GPS - jediná nevýhoda je, že vám to nekreslí obrázky do mapy.

Takže přesnost dat a jejich konzistence - to jsou hlavní důvody, proč seriozně uvažovat o tom, že nastavíte Stryd v hodinkách jako trvalý zdroj informace o tempu a vzdálenosti (a ne jen pro aktivity uvnitř budov s vypnutou GPS). A já vám to vřele doporučuju.

Jak kalibrovat

Na stránkách Strydu je v angličtině podrobný návod jak kalibrovat Stryd. Já jej budu parafrázovat s vysvětlivkami. Podstatou je najít si ideálně rovný (ne z kopce, ne do kopce) úsek, o kterém máte přesný údaj o délce. Ideální je ale běžecký ovál, kde si musíte zjistit kolik měří metrů přesně která dráha.

Stryd ale doporučuje na stránkách (a dává to smysl) běžet na lajně druhé nebo třetí dráhy, jejíž délku si musíte vypočítat v návaznosti na znalost šířky dráhy. Proč? Jde o to, že podle Strydu ideálně běžte po lajně, abyste zajistili přesnost. S tím, že Stryd máte připnutý na botě, která jde po lajně. No a jde o to, že vnitřní lajna první dráhy může někdy sousedit s žlabem nebo trubkou, která ji fyzicky zakončuje a tak váš běžecký styl můžete podvědomě korigovat kvůli obavě z špatného došlapu na tuto nerovnost.

Proto Stryd doporučuje některou z dalších drah, kde je možno běžet po čáře a navíc - několik kol. Rozdíl na 400m může být totiž jen několik cm a není jej možné správně změřit a tak si dejte těch kol třeba 8-10, abyste nasbírali měřitelnou odchylku.

Takže. Máme ovál, máme Stryd a ... jak to udělat. Podle Stryd stránek:

1. Vypněte v hodinkách GPS
2. Volby Strydu - vypněte automatickou kalibraci
3. Volby Strydu - zkontrolujte, že je kalibrační index nastaven na 1.00
4. Volby Strydu zapněte na poskytování tempa vždy
5. Volby Strydu zapněte na poskytování vzdálenosti vždy
6. Nohou, na které je připnut Stryd stoupněte na bod, odkud startujete a ... vyražte
7. Běžte nohou s připevněným Strydem ideálně po celou dobu po lajně
8. Po 8-10 kolečkách se pokuste zastavit přesně na místě startu
9. Stopněte hodinky až po chvíli, kdy zastavíte - důvod je ten, že tempo a vzdálenost ještě dobíhají, jelikož se měří průběh několika posledních sekund.

Podle toho, v jaké dráze jste běželi asi budete znát, kolik mělo jedno kolo metrů - přesně.

Například 1 kolo na 400m oválu může mít na vaší dráze délku:

č.dráhy - 

2 -407,036
3 -414,702
4 -422,367
5 -430,033
6 -437,698
7 -445,364
8 -453,029

Tedy v případě 2.dráhy jste šli jedno kolo na 407,036 metrů. V případě 10 kol jste dali 4070.36metrů, ale ... hodinky ukazují například 4100metrů.

Pro výpočet kalibračního indexu, který musíte zadat do hodinek tedy použijete následující vzorec: ((reálnou vzdálenost/Stryd vzdálenost) - 1) * 100. V našem případě tedy: ((4070.36/4100)-1)*100= 0.72

No asi ne nejlepší příklad, jelikož 0.72 je faktor dost mizerný, ale pro navození představy naprosto dostačující. Jde o to, že osobně jsem u mého Strydu zjistil, že mám nechat kalibrační faktor na 1.00, ale musíte mít vypnutou automatickou kalibraci.

Proč se nemám soustředit na tempo a vzdálenost?

Čas na to odpovědět otázku, proč se máme odprostit od tréninku na tempo a vzdálenost? No uplně se odprostit nemusíte, ale ... tempo a vzdálenost je dogma, za kterým se ženou mraky amatérských běžců. Není to špatně, to ne, ale - musíte o tom něco vědět. No a navíc - pokud jste koupili Stryd, nechtěli jste platit za nástroj na specifický trénink zbytečné peníze, abyste jej využívali jen jako drahý footpod. To je přeci blbost.

Stryd je sofistikovaný nástroj na řízení tréninku. Trénujete na úsilí (výkon) vyprodukované za určitou časovou jednotku. A to je to, jak se řídí správný trénink dle wattů. Nehrajeme si na to, že mám 300 wattů a musím mít tempo 4:30 na kilák. Ne. Máte prostě aktuálních 300 wattů a ty dle plánu máte běžet opakovaně v intervalech po dobu 5 minut. Hotovo. To je již ale na další článek o tom, jak tento nástroj využít. Dnes jsme si řekli - jak Stryd nastavit, zaklibrovat a proč byste jej neměli používat jen jako drahý footpod.

Toť vše

Doufám, že vám tyhle informace přišly vhod, byť jsou samozřejmé, ale stále vídám dost dotazů kolem tohoto tématu a je dobré si to rozepsat tak, abych to pochopil i já - věřím, že to teď chápete i vy, kteří jste po takovéto informaci marně pátrali. :-)